Eddie Fisher je skromný bubeník, který začal hrát v roce 1990 na bubny svého nevlastního bratra. Nejprve pro něj byla hudba koníčkem, později začal hrát po okolí a dnes? Je členem jedné z nejslavnějších kapel, která je známá po celém světě.
Jak začala vaše kariéra?
No, po dokončení střední školy jsem vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval jsem v obchodě, na stavbě, atd. Po pravdě řečeno, štvalo mě to. V té době jsem si vlastně uvědomil, co pro mě znamená hudba a že je to právě to, co chci dělat v budoucnu. Můj otec vždycky říkal: "Člověk, který miluje svou práci nemusí pracovat ani den v životě." Snažil jsem se za tím jít. Vystřídal jsem mnoho hudebních žánrů s různými kamarády a kapelami. Když jsem se dostal do Los Angeles, narazil jsem na OneRepublic, šel jsem na konkurz a vida - jsem tu.
Jste hodně na cestách, jak se běžně zabavujete?
Rád poslouchám mnoho odlišných žánrů. Když jsme na cestách, poslouchám doslova všechno, co se mi dostane pod ruku. Alespoň se dozvím, jestli se mi to líbí.
Kdo na vás má vliv? Ať už se jedná o lékaře, bubeníky nebo hudební skupiny...
Hned od začátku to byl Steve Gadd. Dennis Chambers má můj obdiv také. Marco Minnemann změnil celou koncepci bubnování. Pokud jde o kapely, tak jsou to Foo Fighters, Radiohead nebo The Verve. Mám rád i hip-hop, třeba The Roots. Nedávno jsem objevil kapelu The Spill Canvas, kteří jsou úžasní. Skvěle hrají naživo.
Co byste řekl o spolupráci s Timbalandem?
Je to opravdu skvělý chlapík a výborný spolupracovník. Je to jeden z těch lidí, co sedí u klávesnice a najednou přijdou s úplně novou písní, se základem pro ní... Když k nám přišel s nápadem na remix k písni Apologize, bylo to naprosto originální, měl tolik nápadů.. prostě jsme ho to nechali udělat.
Jaký byl váš nejtrapnější moment při vystoupení?
Člověče, jednou jsem spadl ze židle uprostřed show.. Jeden baskytarista vylezl během show na můj buben. Zakopl, vzal sebou jeden z bubnů a přistál mi na klíně. Snažil jsem se ho sundat a potom dokončit píseň, bylo to dost trapné. Zejména proto, že jsme vystupovali před nějakou nahrávací společností.
Jak se vidíte za pět let... sám nebo s kapelou?
Chci být se svojí rodinou, ale co se týče OneRepublic, doufám, že stále budeme dělat to, co děláme teď. Cheme dělat musiku tak dlouho, jak jen to půjde.
Jakou radu (pokud vůbec nějakou) byste dal začínajícím bubeníkům?
Aby vytrvali v tom, co dělají. Pokud je to opravdu to, co chcete dělat, není absolutně žádný důvod, proč nemůžete. Pokud nevíte, jak začít s kariérou, ptejte se všech kolem, čtěte, studujte, cokoliv co můžete, ale udělejte to. Existuje spoustu způsobů, jak se prosadit - Facebook, MySpace, atd. Musíte jít prostě do toho.
2025 ©